A je to tu - der Sprachkurs. V pondělí jsem poprvé oficiálně nastoupili na univerzitu. Dopoledne stálo za nic. Samé papírování, čekání, prostě nuda. První zajímavostí byla návštěva menzy v budově univerzity Kurt-Schumacher Ring, kde byl nejen oficiální sraz, ale také zde máme celý intenzivní kurz němčiny. Dokonce jsme dostali lísteček a tak jsme oběd měli zdarma. Musím uznat, že jídlo je zde opravdu hooooodně dobré. A když se to tak vezme, tak cena také není nejhorší. Od 2,20€ do 3,60€ se člověk opravdu přejí.
Protože jsem měli všechny formality vyřízeny celkem rychle, pozvala nás Viki na návštěvu a ukázala nejen opravdu hodně pěkný pokojík a celý byt, ale také práce, co vypracovává do školy. Musím říct, že opravdu kvalitka. Studuje "Kommunikation Design" - návrh časopisů atd. Prostě umění a vážně pěkné obrázky.
No a odpoledne už nás čekal kurz. Nevím jak to, ale dostala jsem se do kurzu B2 k Rolandovi. Abych pravdu řekla, je to pro mě dost těžké. Hodně neznámých slovíček, hodně těžké se rozmluvit (to mi spíš vůbec nejde). Ale alespoň mám stále co studovat a zjišťovat. Protože opravdu většina věcí je nová nebo už hodně zapomenutá. Na hodinách nás je zhruba 12. A Roland má různé zajímavé metody výuky, takže i když kurz trvá od 9 do půl 3 (s nějakou tou pauzou a obědem), tak mě to baví a většinou rychle uteče. Vlastně je škoda, že už máme půlku za sebou :-(
OBJEVENÍ PRAMENŮ
První "seznamovací den" jsme se zapsali na prohlídku města. I když jsme toho už hodně viděli, čekala jsem, že zde bude spoustu nových studentů a tak půjde nejen o prohlídku, ale také takovou neoficiální seznamovaní akci. Bohužel jsem se zmýlila. Sice se přihlásilo celkem 12 lidí, což také není tak moc, ale přišli jsme pouze 4.
I tak to stálo zato. Škoda, že byla celkem zima. Ráno totiž svítilo sluníčko a tak jsme se neoblékla nějak extrémně moc a večer jsem toho hodně litovala.
A co nového jsme teda vlastně poznali? I když šlo jen o prohlídku opravdu "Innerstadtu", tak bylo pár míst, které jsme zanedbali. Například pomník židovským obětem nebo "Kukuuhr" (kolem kterých už jsem běželi, ale vůbec si jich nevšimli). Nejvíce překvapujícím byl ale léčivý pramen nacházející na Kochbrunnenplatz, kde už jsme jednou nebo dokonce 2x byli. Zajímavá kašna, ze které se kouřilo nás ale před tím nijak výrazně nezaujala. Nakonec jsme zjistili, že i zní právě vychází jeden z pramenů, které je mimo jiné možné nalézt všude možně po celém Wiesbadenu. Pramen má mezi 60 a 70°C a je samozřejmě léčivý a proto by člověk neměl vypít více než litr denně. Nebojte se, já se na pravidelné pití tohoto pramenu (ani jiných zde přítomných) nechystám :-)
Fotky z oficiální prohlídky můžete nalézt jako obvykle: Wiesbaden