Protože potřebné hodiny našeho jazykového kurzu jsme si odbyli do čtvrtka, otevřeli se nám celé 3 volné dny. A co s nimi? Přece nebudeme sedět doma ;) Ještě když máme s naším "Semester Ticket", který jsme dostali za studentský poplatek 193€ (v něm jsou zahrnuty i nějaké ty další věci), cestování po regionu zdarma. Regionem je myšleno Hessensko. Přesnou oblast, ve které nám platí studentská karta jako jízdenka, lze nalézt zde.
Bohužel to ale neplatí na vlaky ICE, EC a IC :-( Takže maximální rychlost si budeme muset vychutnat někdy jindy a někde jinde. Ale i "obyčejné" městské vlaky a rychlíky, zde rozhodně stojí za to.
Po uvážlivém rozmýšlení, jsme usoudili, že 3 dny jsou opravdu hodně a tak začneme menšími méně náročnými výlety. V pátek jsme tedy navštívili Biebrich - městská část Wiesbadenu, v sobotu Mainz - město sousedící s Wiesbadenem přes řeku Rýn a v neděli Frankfurt nad Mohanem.
Biebrich
Pokud zadáte do vyhledávače "Biebrich", právě tento obrázek se vám 100% zobrazí mezi prvními. Takže i naším cílem byl právě tento "Schloss Biebrich" ležící u Rýna.
Vystoupili jsme na zastávce Rathaus Biebrich, kde jsme ale rozhodně žádnou "Rathaus" (radnici) neviděli. Odkud to bylo jen pár kroků do rozlehlého parku, kde se nachází i zmíněný zámek. A protože, jak je vidět z fotky, nám počasí přálo, tak jsme prošli park křížem krážem. Objevili jsme "hrádeček" Mosburg, který mě tak neúnavně fascinoval (ani nevím proč), což je vidět i na počtu fotek tohoto překrásného pozůstatku "Pfarrenkirche" (farnosti).
Dále jsem prošli tak nějak pár uliček, ale zjistili jsme, že kromě toto, že jsou menší, tak zde nic zajímavého není. Ani "náměstíčko" nebylo nijak velké a na pátečních trzích zde bylo pouze po málu tržníků.
Proto jsme se rozhodli pokračovat v cestě do další čtvrti Wiesbadenu a to sice Schierstein. Nejdříve nás zaskočilo, že autobus, který nás tam měl dovézt, skončil v nákupním centru. Naštěstí však navazoval o pár minut později další. V Schiersteinu jsme nenašli moc zajímavých míst. Jen si zde připadáte, jak v jiném městě. Pěkné úzké uličky, skoro žádný provoz a pěkné "pobřeží" u řeky.
Fotky z tohoto výletu naleznete jako obvykle na vjerush.rajce.idnes.cz.
Mainz
Mainz je sice menší, jak počtem obyvatel tak rozlohou než Wiesbaden, ale k vidění je zde mnohé. A to nejen z kultury, ale například také mnoho letadel letících na/z Frankfurtského letiště.
Ze všeho nejvíce mě asi zaujal kostel Christurkirche (viz. obrázek), ale snad ani ne tak moc zvenku jako zevnitř. Velice moderní kostel, uvnitř renovovaný roku 2004.
Mainz je opravdu jiný jak Wiesbaden. Uličky v samotném centru jsou zde sice užší a tak se tu zdá být více lidí, ale sobotní trhy jsou zde mnohem větší. Také Dóm, který jsme v samotném centru navštívili, rozhodně ve Wiesbadenu nenajdete.
Budovy jsou zde buď částečně rekonstruované nebo zcela nově postavené, protože oproti Wiesbadenu Mainz byl za druhé světové války opravdu z většiny vybombardován.
Mainz je opravdu pěkné město a nejvíce je to zřejmé z fotek zde pořízených. A i když je to zas něco jiného, tak Göthem a Gutenbergem prostě žijí všude.
Frankfurt am Main
Do Frankfurtu jsme vyrazili v neděli, aby zde bylo méně lidí a aut. Opravdu se nám to podařilo. Vyjeli jsme v 8:05 z Wiesbadenu a tak jsme byli před 9 ve Frankfurtu. Když jsme vyšli z nádraží, našli turistické centrum a podle mapky se vydali do města, nestačili jsme koukat. Ulice byli liduprázdné, auto-prázdné a nechutně zanešené. První půlhodinu jsme potkali snad jen zametače a čistící auta. V sobotu večer to tam asi žije.
První co jsme zahlédli, byla Evropská národní banka. A před ní stanové městečko. Opravdu zajímavé. Myslela jsem si, že jde pouze o nějaký jednorázový protest, ale jak jsem se později dozvěděla od spolubydlícího, je to zde naprosto běžné. Takže pokud nechcete platit za ubytování ve Frankfurtu, jděte protestovat ;) A proti čemu? Záleží na vás. Vytvořte plakát a prostě protestujte. A při té příležitosti si nezapomeňte město projít. Stačí vám na to zhruba hodina. Pokud se budete více kochat tak dvě.
Ve Frankfurtu totiž najdete vše zajímavé na jednom místě. Jako první jsme chtěli navštívit Main Tower, abychom se porozhlédli po kraji. Otevírali "až" v 10 a tak jsme ještě koukli na starou operu a vrátili se. Po zaplacení vstupného (3,50€ pro studenty), projdutí bezpečností kontrolou jak na letišti a vyjetí 54 pater výtahem rychlostí kolem 15-30km/h jsme stanuli na vrcholku jedné z nejvyšších budov Frankfurtu. A opravdu jsme mohli vidět celý Frankfurt. Nahoře bylo nejen na co koukat a co fotit, ale také celkem příjemně. Jen maličko pofukovalo. Po zmapování celé oblasti jsme zjistili, že vše zajímavé je opravdu na jednom místě a hodně blízko sebe. Vydali jsme se tedy do starého města. A abychom se svezli místním metrem, které jinak běžný turista opravdu nepotřebuje, protože od nádraží je vše důležité do okruhu jednoho kilometru, sedli jsme na metro a projeli se jednu stanici. Sice to trvalo déle, než kdybychom šli pěšky a také jsme viděli za cestu jen černý tunel, ale dnes nešlo o to být tam rychleji a vidět vše, ale svést se frankfurtským metrem :).
Staré město jsme prošli tak rychle, až jsme ani netušili, jak jsme se tak rychle ocitli u Mohanu. A to jsme mezitím stačili i navštívit místní Dóm, kde zrovna začínala nedělní mše a vyfotit spoustu fotek. Přešli jsme teda po "Eiserner Steg", jehož vstup znázorňuje nejen výšky povodní v různých letech, ale také plní specifickou úlohu zřejmě pro obyvatele (viz. fotky - lidé si zde zřejmě zamykají svoji lásku na věčnost), na druhou stranu Mohanu a pochopili, proč je Frankfurt na všech pohlednicích tak pěkný. Nejhezčí je totiž právě z druhé strany řeky, když člověk kouká na všechny ty mrakodrapy tak nějak s odstupem.
Takže i my si vyfotili Frankfurt z té správné strany a vytvořili nezapomenutelné umělecké pohlednice. Následně jsme s pohledem na mapu zjistili, že už skutečně nevíme, kam dál. Tak jsme se ještě prošli po břehu Rýna, kde je cesta pěkně upravená pro všechny druhy sportů a v neděli tu potkáte opravdu mnoho sportujících lidí. Nakonec jsme opět přešli na "správnou" stranu Mohanu a ještě jednou navštívili centrum, abychom se přesvědčili, že jsem opravdu na nic nezapomněli.
Po obejdutí radnice a náměstí jsme sedli na tramvaj, a abychom si nemysleli, že Frankfurt je malé město, protože všechna zajímavá místa jsme prošli zhruba za 2 hodiny i s pořízením nekonečně mnoha fotek, vydali jsme se v dáli. Nakonec jsem vystoupili u parku nedaleko od vysoké budovy, abychom se přesvědčili, jak opravdu vypadá, protože z výšin Main Toweru, jsme nedokázali odhadnout, zda je moderní či stará. Tato cesta vedla k zjištění, že budova je moderní, a že kromě pár dalších kostelů už opravdu nic zajímavějšího nenalezneme. Takže jsem sedli na tramvaj a následně na metro a vydali se zpět na do "centra". Z něho jsme se ještě prošli na Hlavní nádraží a zjistili, že ulice opět po nočním veselí začínají žít a že nejen sobotní večer bude stát ve Frankfurtu za to.
A abychom nejeli stejnou cestou sedli jsme na vlak jedoucí do Wiesbadenu, ale přes Frankfurtské letiště a Mainz. Ve vlaku jsme se nakonec ještě rozhodli navštívit samotné letiště. A musím vám říct, že by skoro mohlo konkurovat samotnému Frankfurtu. Než letištěm, bych toto místo nazvala spíše samostatným městečkem, které ale oproti jiným žije i v neděli. Obchody, rozlehlé haly a nekonečný prostor. To vše nabízelo místní letiště. Chtěli jsme najít výhled na ranveje a podívat se na stoupající letadla. Ale kolik letadel můžete spatřit nad Mainzem nebo nad Frankfurtem, tak přesně tak málo (takže žádné), neuvidíte (ani neuslyšíte) ze samotného letiště. A tak naše hodinová procházka letiště skončila nalezením odbavovacích bran a spokojením se s tím, že dneska už letadla prostě neuvidíme.
Sešli jsme tedy opět do podzemí na vlak směr Wiesbaden a celý prodloužený víkend zakončili večerním posezením v sousedské velmi příjemné italské mini "hospůdce/restauraci".
A zítra zase němčina :-) Gute Nacht und schlaft wohl!!!