Návštěva Lydie v Anglii

Státnice jsou kupodivu úspěšně za mnou a začátek dalšího semestru na spadnutí. Státnice jsem dokonce už i spolu s maturitou úspěčně oslavila a můj život se, ač se to zdálo po návratu z Německa nemožné, opět začíná plnit mnoha dojmy a to nejen negativními :)

Erasmus in Deutschland

Zde pár rad pro ty, co chtějí na Erasmus a případně také do Německa teprve vyjet.

Zurück in Tschechien

A je to tu - ten hooodně nechtěný a dlouho očekávaný návrat do rodné země.

Proto se pokusím v tomto článku sepsat, co mě obecně tento pobyt naučil a proč bych ho jednoznačně doporučila všem, co mají tu možnost.

Hochschule RheinMain

Protože to ve škola vypadá rozdílně a obzvlášť konkrétně na fakultě hodně odlišně, jak u nás a také to chodí úplně jinak, rozhodla jsem se sepsat tak nějak z mého pohledu tyto rozdíly.

Die neunte Woche

Po výletu do Strassbourgu jsem si dala od cestování na chvíli pauzu. 9. týden ve Wiesbadenu jsem pojala více odpočinkově a pracovně. Vím, že taková kombinace zní asi maličko směšně, ale práce na programu pro bakalářskou práci mě většinou dost baví. Tedy samozřejmě pokud se nevyskytne nějaký nečekaný problém, který řeším neúměrně dlouhou dobu.

Strassbourg

Po konečně první opravdu nádherném dnu ve Wiesbadenu (sobotě), jsem se v neděli brzy ráno vydala na výlet do francouzského města Strassbourg pořádány "nějakou" univerzitou. Tento výlet měl být původně už asi před 14 dny, ale protože se z Wiesbadenu přihlásilo málo lidí, jeli jsme s lidmi z Frankfurtu. A protože se odtamtud odjíždělo už v 7:45, musely jsme vyrazit vlakem v 6:32. Záměrně píšu musely, protože jsem už na nádraží potkala asi 10 dalších holek, které zde studují a znám je právě z akcí pro Erasmáky.

Shrnutí 8.týdne

Kromě akcí, o kterých jsem psala, že jsem tento týden navštívila (a že jich nebylo málo), jsem mi také konečně podařilo si opravdu zapsat bakalářskou práci. Zde mají opravdu na vše nějaký papír (formulář) a tak jsme ho musela vyplnit, nechat různě podepsat a pak si přijít opět pro jiný (pro mě). Teď mám tedy jasný datum odevzdání nejen v ČR, ale i zde ve Wiesbadenu a to sice 19.7.2012. Takže nejpozději spatří moje bakalářka světlo světa :)

Marburg a Gießen

Tento víkend jsme si udělali opravdu cestovní, protože jsme zjistili, že chceme ještě hooodně vidět a čas se neúprosně krátí. A samozřejmě, že čím se bude blížit termín odevzdání práce, bude času ještě méně.

Darmstadt

V sobotu dopoledne (21.4.) bylo poměrně pěkné počasí a tak jsme se rozhodli dopoledne vyrazit do Darmstadtu. Sedli jsme tedy kolem půl 2 na vlak a asi po hodině a půl jsme vystoupili na darmstadtském hlavním nádraží. Bohužel to už tak hezky nebylo. Naopak. Pršelo a to že hodně. Sedli jsme tedy na bus a že to vezmeme pěkné s okýnka. Autobus jel bohužel přesně na druhou stranu (ven od centra), takže jsme po několika zastávkách přesedli zpět a na nádraží nastoupili na tramvaj. Ta už sice maličko projela město, ale dále také pokračovala spíše na okraj a ven. Řekli jsme si, že se tedy projedeme a asi nasedneme na první vlak a do Darmstadtu se raději vrátíme jindy. Štěstí se na nás ale usmálo (nebo spíše sluníčko) a přestalo pršet.

Freitagsküche

No o téhle akci by možná bylo lepší snad ani nepsat. Ani nevím, co jsem od toho čekala, ale od Lydiiny kamarádky Danny to znělo jako akce, o kterou člověk nemůže přijít. Nejen, že jsem se ten den zabrala do práce a tak se mi nechtělo odcházet ze školy na vlak, ale také jsme nakonec drželi místo a čekali přes půl hodiny na 5 dalších lidí v přeplněné "restauraci", kam  nakonec dorazili jen 2 a to ještě Danny jen na pár minut, že pak zas musí jít. Začátek tedy nebyl moc vydařený. A co dál?

Frankfurt Luminále II.

Ještě tentýž den jako SWR jsme se opět vydali do Frankfurtu. Protože v neděli jsme opravdu nestihli projít všechny krásy Luminále.

SWR

Název další akce pořádané univerzitou pro zahraniční studenty můžete vidět v nadpisu. A co to znamená? Tato zkratka je názvem místní televize a rádia. Takže, jak Vám již možno dojít, ve čtvrtek jsme se vydali na exkurzi do rozhlasového a televizního centra v Mainzu.

Meine Süße

Moji drazí čtenáři,

moc se omlouvám, že jste teď skoro 14 dní neměli co číst. Minulý týden byl dosti hektický na události, o kterých jsem ani nestíhala psát (doufám, že si dnes ještě vzpomenu na všechny podstatné detaily) a ten probíhají jsem se snažila aktivně věnovat práci na své bakalářské práci, a tak se mi nějak již nedostávalo energie pro psaní čtivých článků. Doufám tedy, že včerejší nejlepší párty, na jaké jsem zatím byla, na kolejích Camp Pieri, mi dodala potřebnou energii a elán a v průběhu dnešního dne, dodám všechny resty ;)

Přeji hezký slunečný víkend (u Vás zřejmě teplejší a více slunečný, jak tady, protože tady si z nás počasí dělá opravdu pravý apríl).

Luminale Frankfurt

Od neděle 15.4. do pátku 20.4. se ve Frankfurtu a okolí koná takzvané Luminale (program). Jde o hru s osvětlením. A tak jsme si to přece nemohli nechat ujít.

16. Weinberg-OL in Ingelheim

V neděli 15.4. jsem konečně vyrazila obkouknout místní závody. Konkrétně 16. Weinberg-OL v Ingelheimu. Ačkoli jsem čekala "obyčejný" závod v lese, na místě jsem pochopila, že i když je trať dlouhá 7,1km pro naší kategorii, tak nejde o trať v lese, ale o trať ve vinicích. To už napovídá i sám název. Sice jsem před tím nikdy mapu pouze s vinicemi neviděla, ale jak jsem si přečetla v pokynech a jak mi ještě jednou vysvětlili, skrz je možné běhat pouze ve směru, jakým jsou vinice natahány a ne je křižovat. Bylo by to i dost nepraktické, protože tam jsou dráty, ale každopádně to bylo zakázané. Lesík se nakonec taky nějaký našel. Měli jsme tam 3 kontroly, byly vidět už z dáli a byla to snad jediná rovina na celé mapě. Protože vinice jsou samozřejmě v kopci. Tím, že se vinice nemohli křižovat, musel člověk volit opravdu opatrně postupy mezi jednotlivými kontrolami a celá trať se značně protáhla. Stejně tak zde byla nepříjemná křoviska s ostnatými keři, která se rozhodně nevyplácela probíhat (prodírat). Nakonec jsem tedy naběhala něco málo přes 9 km. Ze čtvrtečního tréninku jsem ale byla dobře připravena. Protože trať v kopci, co měla být 7,8 km, byla měřena na "desítce" a skutečná mapa byla "patnáctka", takže i když se mi hodinky v půlce tréninku vybyli, dokázala jsem si přepočítat, že trať měla zhruba 11,5km.

Die richtige deutsche Party

Tak i konečně na tu pořádnou akci se dostalo. Ve čtvrtek 12.4. se zde konala párty "Open Semester". Nejdříve jsem se nějak nechystala jít, ale pak jsme se domluvili s Lydií, že půjdeme ven a pak třeba tam. Nakonec jsme zazvonili na Carstena (průvodce Wiesbadenem), jestli nejde taky a skončili jsme u něj na "předpárty". Jak jsem totiž zjistila, zde se chodí na párty nejdříve ve 12 (spíše později) a aby to člověka alespoň trošku bavilo, tak musí mít nějakou tu hladinku. Takže na té se právě pracuje před 12 většinou někde v "soukromí" - např. na kolejích apod. (obecně restaurace a hospody tu jsou tak 3x dražší jak u nás, takže samozřejmě i alkohol v nich).

Die östernliche Ausflüge

Jako snad všude na světě i v Německu slaví Velikonoce. Musím říct, že nevím, jaké přesně dny, svátky a zvyky mají, ale státní svátek tu mají nejen v pondělí ale i v pátek. Na univerzitě jsme dokonce dostali volno skoro celý týden a to od čtvrtka do úterý. Tyto dny se samozřejmě museli využít k pořádnému cestování a to hlavně i proto, že mě navštívili rodiče, takže bylo i s kým cestovat :-)

Fraport

Pondělní exkurze organizovaná univerzitou pro zahraniční studenty na největší letiště Evropy, tedy na to Frankfurtské, stála opravdu za to. Sice ze začátku, když jsme dorazili na letiště, to vypadalo, že to bude dost zmatené. Nakonec se ale ukázalo, že jsme pouze hledali to správné místo, kde dostaneme přidělenou "průvodkyni", která nás provede. Ne však po Frankfurtských terminálech a halách, jak jsem očekávala, nýbrž přímo po samotných rampách opravdu obrovského letiště.

Fünfte Woche

Týden rychle utekl a je tu zase konec víkendu .. ach jo! A tak je nejvyšší čas zhodnotit právě uplynulý týden. V rámci studia němčiny bych měla hodnotit spíše německy, ale protože chápu, že ne všichni čtenáři by si početli, vezměme to dnes ještě v češtině, ať máte nějaký ten čas se připravit ;)

Camp Pieri

Týden učení se potřebných věcí na bakalářku a pročítání manuálů utekl jako voda a najednou byl před námi páteční večer. A co s ním? Přece nebudeme sedět doma ;) Bohužel to vypadalo, že se nic nechystá. Všichni byli unavení z různých párty, které absolvovali již přes týden. A tak jsme se rozhodli zkusit konečně poprvé navštívit slavný kampus "Camp Pieri". Ale hned prvním problémem bylo, že jsme naprosto netušili, kde přesně leží. Tak jsme sedli na bus číslo 23 a jeli celkem dlouho, věděli jsme, že leží dost daleko od centra, na zastávku Sonnenblumenweg, protože ta mi podvědomě něco říkala, ale nedokázala jsem říct, odkud ji znám. Bohužel zde byli pouze samé paneláky a to relativně nové. Takže jsme konstatovali po menší procházce místní čtvrtí, že zde se Camp Pieri zřejmě nenachází a že se budeme muset zítra lépe informovat od Lydie, která zde bydlí. To jsme netušili, že o den později pojedeme přesně na tu samou zastávku s půl tuctem zahraničních studentů a že přesně ty paneláky, co jsme viděli, jsou právě slavné "Camp Pieri". Neboli "Studentenwohnheim".

Was? Streik? Genau, kein Bus ...

V pondělí 19.3. jsem konečně zavítala na naši fakultu do areálu Unter den Eichen. Jde o pěkný moderní areál s několika budovami (viz. obrázek). Ty červené patří Hochschule RheinMain a ostatní jsou různé kanceláře a jiné prostory.

Die Krankheim

I když se mi zdálo (nebo jsem možná více doufala), že můj zdravotní stav se spíše zlepšuje, bylo tomu přesně naopak. V pátek jsem ale na plánované barbaque vyrazila. Bylo opravdu překrásné počasí. Svítilo sluníčko a takové teplo jsem letos ještě nezažila.

Die erste Prüfung

Protože se o mě po víkendu začala pokoušet nepěkná nemoc (kašel a rýma), trávila jsem dny pouze absolvováním kurzu němčiny a pak odpočíváním v posteli. Celkem nuda. Zvlášť, když z okna vidíte, jak je venku pěkně. Ale protože jsou připraveny velké plány na pátek i sobotu, tak jsem si řekla, že to za to stojí. A nakonec to nebylo tak hrozné, protože středeční odpoledne a večer jsem beztak strávila učením na závěrečný čtvrteční test.

První "cestování"

Protože potřebné hodiny našeho jazykového kurzu jsme si odbyli do čtvrtka, otevřeli se nám celé 3 volné dny. A co s nimi? Přece nebudeme sedět doma ;) Ještě když máme s naším "Semester Ticket", který jsme dostali za studentský poplatek 193€ (v něm jsou zahrnuty i nějaké ty další věci), cestování po regionu zdarma. Regionem je myšleno Hessensko. Přesnou oblast, ve které nám platí studentská karta jako jízdenka, lze nalézt zde.

Die erste Woche in der Schule

A je to tu - der Sprachkurs. V pondělí jsem poprvé oficiálně nastoupili na univerzitu. Dopoledne stálo za nic. Samé papírování, čekání, prostě nuda. První zajímavostí byla návštěva menzy v budově univerzity Kurt-Schumacher Ring, kde byl nejen oficiální sraz, ale také zde máme celý intenzivní kurz němčiny. Dokonce jsme dostali lísteček a tak jsme oběd měli zdarma. Musím uznat, že jídlo je zde opravdu hooooodně dobré. A když se to tak vezme, tak cena také není nejhorší. Od 2,20€ do 3,60€ se člověk opravdu přejí.

První víkend

Jak jsme si z letáků pro turisty Wiesbadenu zjistili, každou středu a sobotu jsou na náměstí u staré radnice trhy. A tak jsme tam samozřejmě vyrazili. Teda né tak brzy - protože komu by se chtělo vstávat v sobotu na 7. hodinu a ještě když není zrovna dvakrát pěkné počasí.

"Buddy" Viki

V pátek přesně v poledne jsem dali sraz s Viktorií, která se o nás "stará". Studuje také na Wiesbadenské univerzitě, ale design. Sice začala anglicky a přiznala, že právě proto, aby si zlepšila angličtinu a za rok mohla jet studovat do Turecka, si nás vzala na starosti, ale jakmile zjistila, že jí budeme rozumět i německy, přešli jsme právě na její rodný jazyk. Je fakt, že mluví maličko rychleji, ale převážně ji bylo rozumět a případně něco dovysvětlila pomaleji.

První seznámení

Lokace:
Schiersteiner Straße 28, Wiesbaden, Deutschland
4. Stock rechts, 2. Zimmer links

Co dodat ...

Již jako malá jsem měla jasnou představu o svém životě. Po dokončení osmiletého gymnázia vystuduji vysokou školu, najdu si práci a budu mít rodinu. Jenže tenkrát jsem ještě netušila, že takhle jednoduché to v reálném životě není.